Provozováno na realitním systému Realman

Inzerování pronájmu ZDARMA!

Vážení pronajímatelé!

       Nově vám můžu v rámci realitních služeb, zajistit inzerci pronájmu Vaši nemovitosti, zda bytového nebo nebytového charakteru, zcela zdarma a to na největším portálu s pronájmy v ČR.

PRONAJEM.CZ  je jediný specializovaný server na pronájem bytů, včetně spolubydlení a pronájmu nebytových prostor.
 
V případě zájmu, vyhledejte v menu na našich stránkách "NABÍZÍM", vložte informace Vaši nemovitosti a obratem, jakmile je obdržím, budu Vás kontaktovat.
Následně se dohodneme na postupu a podmínkách spolupráce.

 

Již nyní se těší na společné setkání, Vaše osobní realitní poradkyně, Jana Beckerová.

 

 

 

Co přináší nový realitní zákon?

Snažila jsem se Vám shrnout podstatné informace, tak tady je máte:)

Nový zákon o realitním zprostředkování byl vyhlášen ve Sbírce zákonů pod číslem 39/2020. Je třeba počítat s tím, že zákon o realitním zprostředkování se dotýká všech, kdo působí na realitním trhu a do určité míry ovlivní i jeho fungování.

Základní pojmy zákona

Zákon o realitním zprostředkování a o změně zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, označuje za realitního zprostředkovatele každého, kdo jako podnikatel poskytuje službu s cílem zprostředkovat uzavření tzv. realitní smlouvy. Tou je kupní smlouva nebo smlouva o převodu práva, s nímž je spojeno oprávnění užívat nemovitost (zejména tzv. koupě družstevního bytu).

Nároky na realitní zprostředkovatele

Realitní zprostředkovatel, včetně právnické osoby, musí být v první řadě bezúhonný. Nesmí tedy být pachatelem úmyslného trestného činu nebo nedbalostního trestního činu souvisejícího s realitním zprostředkováním.

Realitní zprostředkovatel musí být po celou dobu výkonu své činnosti pojištěn pro případ povinnosti nahradit klientům újmu způsobenou výkonem realitního zprostředkování. Minimem pojistného plnění pro jednu pojistnou událost je částka 1.750.000,- Kč (resp. 3.500.000,- Kč pro případ dvou a více pojistných událostí v jednom roce).

Podrobně se definují rovněž požadavky na odbornou způsobilost realitních zprostředkovatelů, a to prostřednictvím potřebného vzdělání a praxe v oboru. Odborně způsobilé budou muset být rovněž osoby vykonávající svou činnost pro realitní kanceláře jako tzv. OSVČ, přičemž zde jsou požadavky zákona o něco mírnější.

Podstatné je, že realitní činnost nebude nadále živností volnou (výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona), ale živností vázanou.[1] Přechodná ustanovení počítají s obdobím 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti nového zákona k doložení stanovených podmínek živnostenskému úřadu.

Povinnosti realitních zprostředkovatelů

Povinností realitního zprostředkovatele je, aby ohledně své činnosti uzavřel s každým klientem písemnou smlouvu o realitním zprostředkování na samostatné listině obsahující zákonem stanovené náležitosti. Nesplňuje-li tato smlouva zákonné požadavky, klient je oprávněn dovolat se její neplatnosti (nikoli však realitní zprostředkovatel).

Realitní zprostředkovatel je povinen předat klientovi výpis z veřejného seznamu (katastru nemovitostí) k předmětu realitního zprostředkování (bytu, domu nebo jiné nemovitosti), a to nejpozději v den uzavření smlouvy o realitním zprostředkování.

Součástí zákonných požadavků na realitní zprostředkovatele je také jejich informační povinnost. Klientům jsou povinni poskytnout informace o konkrétních závadách a omezeních váznoucích na předmětu převodu, které plynou z veřejných seznamů, a dále o těch, o nichž realitní zprostředkovatel věděl nebo vzhledem ke své odborné způsobilosti měl vědět. Rovněž je realitní zprostředkovatel povinen úplně informovat o svojí provizi.

Úschova finančních prostředků

Zjevnou snahou zákonodárce bylo, aby realitní zprostředkovatelé neposkytovali v rámci svojí činnosti úschovu peněz – kupní ceny za převáděnou nemovitost. Podstatné je, že zákon zakazuje, aby službu úschovy peněžních prostředků realitní zprostředkovatelé klientům nabízeli.

Pouze v případě, že klient o tuto službu písemně požádá na samostatné listině, může zprostředkovatel úschovu realizovat. Ovšem za poměrně přísně stanovených podmínek, mezi které patří zejména:

  • písemná smlouva o úschově,
  • uložení peněz na samostatný bankovní účet (tj. zvlášť pro každou úschovu) vedený na jméno realitního zprostředkovatele,
  • informování banky, že finanční prostředky jsou majetkem třetí osoby,
  • záznam v evidenci úschov.

Kontrola a přestupky

Kontrolu činnosti realitních zprostředkovatelů mají dle nového zákona na starosti zpravidla živnostenské úřady. Za neplnění povinností stanovených zákonem o realitním zprostředkování jsou vymezeny skutkové podstaty přestupků. Spáchání přestupků je sankcionováno pokutami až do výše 1.000.000,- Kč. Projednání přestupků probíhá před živnostenskými úřady.

 

Zdroj: DUBA Legal s.r.o.

 

Po dlouhých měsících, se insolvenční zákon dočkal finální podoby. Včera 30.1. podepsal tuto novelu i prezident republiky. Oproti senátnímu návrhu zákona byla nakonec schválena tvrdší poslanecká verze. Přesto bude pro dlužníky snadnější do insolvence vstoupit. Co ale změny přinášejí pro  věřitele a investory?

Nové hlavní podmínky oddlužení

Jaké budou tedy nové změny v oddlužení?

Délka insolvence

Délka insolvence se bude odvíjet od výše dluhů, které budou muset dlužníci splatit. U pětileté (5 let) insolvence zůstane i nadále podmínka splatit 30% nezajištěných dluhů, ale vzniká také varianta tříletá (3 roky), kdy bude nutné splatit alespoň 60% závazků.

Prokazování příjmů

Zásadní rozdíl je ovšem ten, že u pětileté varianty nebude nutné prokazovat dostatečné příjmy na splácení. V současnosti se tato povinnost stejně obchází potvrzením rodinného příslušníka nebo známého, že bude dlužníkovi “hradit” určitý měsíční obnos. Dlužník peníze často má, ale nepřiznává své příjmy, aby jej o peníze nepřipravil exekutor. U tříleté varianty bude nutné příjmy i nadále prokazovat.

Co když dlužník nesplatí dost?

Pokud dlužník nesplatí v průběhu 5 let svých 30%, bude přezkoumávat insolvenční soud, zda “..dlužník neporušil svou povinnost vynaložit veškeré úsilí, které po něm bylo možno spravedlivě požadovat, k plnému uspokojení pohledávek svých věřitelů…” (§412a - nového znění). To již bylo ale de facto obsaženo v současné legislativě. Podmínka úhrady 30% tímto vlastně padá i když si dlužník nebude jistý, zda mu oddlužení soud schválí. Vzhledem k nastavení společnosti bych se toho nebál.

Minimální platba

Dlužník bude muset nově splácet určité minimum, které doposud nebylo v zákoně stanoveno. Podmínkou totiž bude měsíční úhrada nákladů na insolvenčního správce (necelých 1.100,- Kč/měsíc) a v minimálně stejné výši musejí být hrazeny i pohledávky nezajištěných věřitelů.

Jaká je obrana věřitelů?

Sám jsem absolvoval školení na Insolvence, ze kterého mi utkvěla myšlenka, že hlavní aktivní úlohu v insolvenčním řízení musí mít věřitel. Protože od insolvenčních správců a soudů, zejména z důvodu jejich vytížení, nemůže věřitel čekat, že bude snahou vymoci všechny jeho závazky. Bohužel v praxi se tak prý neděje a věřitelé jsou pak často rozladěni, když vidí jak si “dllužník” žije často pohodlný život a přesto se dokáže vyhýbat své povinnosti.

Domnívám se, že se v blízké budoucnosti objeví nový “byznys” nebo aktivita na straně věřitelů. Jejím cílem bude hlídání “svých” dlužníků, zda skutečně dělají maximum pro to, aby dostáli své povinnosti, jež jim uložil insolvenční soud. Protože v rámci splácení hrozí dlužníkovi velké riziko, že pokud se prokáže úmysl či obcházení povinnosti, může soud insolvenci zrušit. Pak by dlužníka čekala povinnost splatit všechny závazky...

Závěr

Po prostudování situace týkající se nových pravidel oddlužení a zvážením mnoha různých pohledů a názorů se domnívám, že zmírnění insolvenčního zákona není dobrým krokem. Jsme v Čechách a pokud umožníte lidem nezaplatit nic místo 30%, určitě najdou způsob, jak této možnosti využít.

Jste-li investoři, určitě se vám otevírá nový prostor pro investice. Pokud právě spíláte nad mým upřímným názorem, vzpomeňte si na to, až vám kamarád nevrátí půjčené peníze nebo až budete sledovat pomalý růst spořícího konta ve vaší bance.

Zdroj:  ADOL Monitor – dražby, exekuce, insolvence, inzerce.

Video: Jak správně určit tržní cenu nemovitosti

Pokud kupujete nebo prodáváte nemovitost, často potřebujete určit její aktuální tržní cenu. Buď proto abyste správně nastavili cenu prodejní nebo proto, abyste koupili ideálně levněji než je tržní cena. K tomu by Vám nejlépe měla poradit realitní kancelář nebo Váš osobní realitní makléř, kterého v zahraničí klienti využívají pro realitní služby někdy říkajíc i tzv. Rodinný makléř, anebo své pomocně se nejlépe hodí cenové mapy

Viz. ukázka ve videu Ondřejen Honem z CEMAPu (www.cemap.cz).

https://www.youtube.com/watch?v=V3FsD-dEfM0#action=share

 

 

Mateřská dovolená a práce

Rodičovství a zaměstnání "rozumně" kloubím a jelikož mě moje práce navíc velice baví ani si neuvědomuji, že vlastně žijí ve dvou rolích, z nichž každá jedna mi dělá nesmírnou radost. Mám dvě děti šestnáctiletou dceru Vanesu a osmiměsíčního syna Alexa.

Protože mezi povinnostmi doma na mateřské dovolené? nevím proč se tomu tak vlastně říká :) a v práci nacházím čas zohledňovat základní potřeby i sebe samé budu ráda, pokud se nadále budete obracet ke mně s vašimi dotazy ohledně realitního práva či služeb.

Vaše realitní poradkyně

Jana Beckerová

Alex

 

Zákon č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií
stanovuje povinnost realitní kanceláře uvádět v nabídce u nemovitosti třídu energetické náročnosti.

Zájemce prohlašuje, že

byl zprostředkovatelem upozorněn na povinnosti vyplývající ze zákona č. 406/2000 Sb., zejména na povinnost předložit průkaz energetické náročnosti budovy, jinak je zprostředkovatel povinen uvést v inzerci nejhorší třídu energetické náročnosti, tzn. třídu G.

 

Upozornění ve smyslu zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele:

Dojde-li ke sporu, má spotřebitel právo na jeho mimosoudní řešení. Návrh na mimosoudní řešení sporu podle zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, podá na Českou obchodní inspekci. Veškeré podrobnosti k mimosoudnímu řešení jsou uvedeny na stránkách České obchodní inspekce www.coi.cz.“

Zdroj: ABES

 

Nová pravidla pro úhradu drobných oprav v nájemních bytech

"K 1.1.2014, kdy vstoupil v platnost nový Občanský zákoník (NOZ), přestalo platit nařízení vlády č. 258/1995 Sb., které upravovalo úhradu nákladů spojených s drobnými opravami nájemního bytu. Podle NOZ se mohli v nájemní smlouvě o této záležitosti pronajímatel a nájemce dohodnout.

Vláda nyní schválila nové nařízení č. 308/2015 Sb., které od 1.1.2016 vymezuje běžnou údržbu a drobné opravy bytu, které provádí a hradí nájemce.

 

1) Běžnou údržbou

se rozumí „udržování a čištění bytu včetně zařízení a vybavení, které se provádí obvykle při delším užívání. Jde zejména o malování, opravu omítek, tapetování a čištění podlah včetně krytin, obkladů stěn a čištění zanesených vodovodních odpadů až ke svislým rozvodům.“
Náklady hradí nájemce, nedohodnou-li se s pronajímatelem jinak.

2) Za drobné opravy

se považují opravy bytu a jeho vnitřního vybavení, pokud je toto vybavení součástí bytu a je ve vlastnictví pronajímatele. Například: opravy podlahových krytin, částí dveří a oken, výměny zámků, opravy a výměny vypínačů, zásuvek, jističů, zvonků, domácích telefonů, zásuvek rozvodů datových sítí, signálů televizního vysílání, dále pak opravy a výměny bytových měřidel pro rozdělování nákladů na vytápění a opravy a certifikace bytových vodoměrů teplé a studené vody. Do výčtu patří také opravy vodovodních baterií, sprch, ohřívačů vody, umyvadel, van, dřezů apod.
Nájemce hradí drobné opravy podle věcného vymezení (opravy konkrétně vyjmenované v § 4) a u ostatních oprav neuvedených v § 4 do výše nákladů 1.000 Kč na jednu opravu (§ 5). Důležitým ustanovením je finanční limit, který je stanoven maximální částkou 100Kč/m2 podlahového plochy bytu za kalendářní rok (§ 6).

Podle toho nařízení se budou řešit situace vzniklé po 1.1.2016 a na ujednání v nájemní smlouvě, které je v neprospěch nájemce, se v případě sporu nebude brát zřetel. Platné zůstane pouze ujednání snižující rozsah povinností nájemce.

Nájemce je povinen provádět na vlastní náklady běžnou údržbu a zajišťovat drobné opravy, přičemž součet nákladů na drobné opravy nesmí přesáhnout částku 100 Kč/m2 podlahové plochy bytu za kalendářní rok. Pokud bude cena opravy vyšší, uhradí pronajímatel rozdíl. Pokud nájemce včas neprovede běžnou údržbu nebo opravy, ke kterým je dle této smlouvy povinen, má pronajímatel právo učinit tak po předchozím písemném upozornění nájemce na svůj náklad sám a požadovat od něj náhradu vynaložených nákladů."

 

Zdroj: ABES
2024 © Becker Corporation s.r.o., všechna práva vyhrazena | Ochrana osobních údajů | Cookies | adminRealitní SW Realman